Zvláštnosti ve větné stavbě

• Jedná se o výraz, který není do věty mluvnicky začleněn. 
• Je buď před větou, nebo je připojen za větu.
• Ve větě se na něj odkazuje ukazovacím zájmenem nebo příslovcem.
• Od věty se odděluje čárkou.

• K moři, tam jezdíme každý rok.
• Filmy, ty jsem měl ze všech nejraději.
• Je tam opravdu pěkně, na venkově.
• Je toho opravdu mnoho, toho učiva

.

• Jedná se o slovo (případně skupinu slov), které označuje, ke komu se obrací výpověď.
• Oslovení bývá vyjádřeno 5. pádem a může být rozvito přívlastkem.
• Obsahovým významem souvisí s větou.
• Do věty je oslovení vloženo nebo k ní připojeno.
• Není rozvíjejícím členem věty a může stát i zcela samostatně.

• Pavle, pospěš si!
• Milý kamaráde, děkuji Ti za přání.
• Kde jste se, kluci, tak zmáčeli?
• Vítám Tě, Honzo.
• Milý kamaráde! Vítám Tě.

• Jedná se v podstatě část textu, která je do něj vsunuta jako nějaká vedlejší informace, hodnocení, zpřesnění apod.
• Jedná se o větu nebo slovní výraz, který souvisí významově s obsahem věty, ale není do věty mluvnicky začleněna.
• Od věty se může oddělit čárkami, pomlčkami nebo bývá v závorce.

• Oni spolu byli, jak se říká, jedna ruka.
• Já jsem na to, musím se přiznat, zapomněl.
• Bylo to, zdá se mi, minulý rok o Vánocích.
• Stalo se to, tuším, včera odpoledne.
• Pozdě večer, mohlo být tak dvanáct, jsem slyšel nějaký hluk.

• Jedná se o nevyjádření toho, co by v úplné větě mohlo být.
• Vynechaná část jednoznačně vyplývá ze souvislostí.
• Jedná se o větný celek, ve kterém není vyjádřen důležitý větný člen (zpravidla přísudek).
• Často se objevuje v mluvené řeči, zejména v odpovědích na doplňovací otázky.

• Nevím co dřív. (Nevím, co mám dělat dřív.)
• Ptal jsem se ho, ale on nic. (Ptal jsem se ho, ale on nic neřekl.)
• Kdo to byl? Jirka. (Byl to Jirka.)
• Koho tam pošleme? Lenku. (Pošleme tam Lenku.)

• Jedná se o větný člen dodatečně připojený za větu a oddělený tečkou (pauzou).
• Často vzniká poté, co mluvčí výpověď uzavře a následně ji ještě doplní.
• V mluveném projevu je oddělen klesavou melodií.

• Sejdeme se u divadla. V devět.
• O prázdninách pojedeme na Moravu. Do Mikulova.
• Držela v rukou dopis. Od Petra

.