Stanislav Kostka Neumann
1875 - 1947
- Jedna z vedoucích tvůrčích osobností přelomu 19. a 20. století, která ovlivňovala český literární a politický život přes padesát let.
- Stanislav Kostka Neumann byl roku 1884 odsouzen k 14 měsícům vězení za velezradu a aktivity směřující k rozbití monarchie.
- Po odpykání trestu zdědil olšanskou vilu, zde se scházeli nejen k diskusím, ale i k bouřlivým oslavám všichni spisovatelé, které pojily myšlenky anarchismu (Gellner, Toman, Šrámek, Majerová...).
- Spolupracoval s časopisem Moderní revue, od roku 1897 vydával vlastní časopis Nový kult (1897-1905), kam přispívali Šrámek, Toman, Gellner, Mahen a další.
Dílo
Jsem apoštol nového žití (1896), Sen o zástupu zoufajících (1903)
- První básnické sbírky, které nesou zřetelné znaky symbolismu a dekadence.
Kniha lesů, vod a strání (1914)
- Roku 1905 se Neumann přestěhoval na Moravu, a to nejprve do Brna, aby odsud byl jako nebezpečný buřič vykázán.
- Zakotvil v blízkých Bílovicích nad Svitavou a až do první světové války zde prožíval skvělá tvůrčí léta, odtud dojížděl do brněnské redakce Lidových novin.
- Díky opojení přírodou a z vědomí její moudrosti vznikla jedna z nejkrásnějších sbírek české přírodní lyriky.
- Vyjadřuje v ní pocity životní pohody, smyslového okouzlení přírodou a vyslovuje vedle chvály země radost z prosté existence a účasti na věčném přírodním dění.
-
Nové impulsy Neumannově tvorbě dal i program společně vyslovený s předválečnou modernou v Almanachu na rok 1914 (soubor statí At' žije život, 1920, fejetonů S městem za zády, 1922).
Nové zpěvy (1918)
-
Sbírka civilizační poezie oslavující technické vymoženosti a lidskou kolektivitu.
-
Patří k nejvýznamnějším básnickým projevům předválečné moderny.
Třicet zpěvů z rozvratu (1918)
-
Ohlas na první světovou světovou válku.
-
Poetizace všednosti, polytematičnost, nové využití volného verše.
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem