Současná česká literatura (osobnosti po roce 2000)
1) Autoři, kteří se umělecky prosadili již dříve (v období od 50. do 80. let 20. století) a publikují/publikovali i po roce 2000:
Milan Kundera, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Eva Kantůrková, Arnošt Lustig, Valja Stýblová, Ivan Wernisch, Ivan Martin „Magor“ Jirous atd.
Zajímavost:
- Milan Kundera, který již několik desetiletí žije ve Francii a francouzsky také píše, dlouho nedovoloval, aby se jeho romány překládaly do češtiny.
- Naposledy si tak čeští čtenáři mohli v roce 1993 přečíst Nesmrtelnost, poslední dílo, které napsal česky.
- Od té doby napsal Kundera ještě další čtyři romány, všechny už rovnou francouzsky.
- V letech 2019 – 2020 se situace změnila a Milan Kundera dal svolení k překladům svých románů do rodného jazyka.
- Jeho knihy překládá do češtiny oceňovaná překladatelka Anna Kareninová, kterou si autor sám vybral.
- Slavnost bezvýznamnosti (česky 2020, francouzsky 2013)
- Poslední Kunderův francouzsky napsaný román.
- Krátký rozsah, vážná i nevážná literární groteska o povrchnosti, přetvářce, absurditě i existenciální bezvýznamnosti, příběh několika pařížských přátel, jejichž současná setkání v parcích nebo na večírcích se prolínají se zasedáním J. V. Stalina a jeho nejužšího politického vedení.
- Nevědění (česky 2021, francouzsky 2003)
- Román o návratech, nejistotě, nostalgii bez sentimentu a české emigrantce Ireně, která se po dvaceti letech v cizině vrací do svého domova.
- Během cesty se na letišti setkává se svým někdejším milencem a rovněž emigrantem Josefem.
2) Autoři, kteří se umělecky prosadili po roce 1989, v 90. letech 20. století:
Michal Viewegh, Petr Šabach, Jiří Kratochvil, Jáchym Topol, Michal Ajvaz, Patrik Ouředník, Daniela Hodrová, Miloš Urban, Irena Dousková, Tereza Boučková, J. H. Krchovský atd.
- Více o autorech v předcházejících kapitolách přehledu učiva.
3) Autoři, kteří výrazným způsobem vstoupili do literatury po roce 2000:
Jan Balabán, Emil Hakl, Radka Denemarková, Petra Hůlová, Jiří Hájíček, Jaroslav Rudiš, Petra Soukupová, Kateřina Tučková, Květa Legátová, Petr Stančík, Alena Mornštajnová atd.
A) PRÓZA
Jan Balabán (1961 – 2010)
- Spisovatel spjatý s Ostravou, jeho prózy představují svět životem poznamenaných, osamělých, nešťastných lidí, kteří stále hledají naději ve svých všedních životech, dusivá atmosféra, pocity životní prázdnoty, atmosféra průmyslového regionu.
- Do literatury vstoupil už v devadesátých letech svými soubory krátkých povídek (Středověk, Boží lano, Prázdniny).
- Kudy šel anděl (2003) – román.
- Možná že odcházíme (2004) – soubor povídek, nalezneme tu hrdiny trpící strachem, opuštěné od partnerů, v protialkoholní léčebně aj.
- Zeptej se táty (2010) – román, ústřední událostí je smrt člověka.
Emil Hakl (1958)
- Pražský rodák, vlastním jménem Jan Beneš, začínal jako básník, poté především prozaik a novinář, v jeho tvorbě lze najít typ životem znaveného a neukotveného hrdiny, životní stereotypy, neúspěchy, ironie, černý humor.
- Jeho knihy se odehrávají převážně v Praze, jedinečná atmosféra.
- Konec světa (2001) – prozaická prvotina, soubor povídek.
- Intimní schránka Sabriny Black (2002) – román o marnosti a hledání alespoň trochu nezávislé existence uprostřed doby, která rychle ztrácí jak obsah, tak obrysy, Praha, devadesátá léta.
- O rodičích a dětech (2002) – román zaznamenává obsáhlý rozhovor otce a syna během společné procházky, podle knihy vzniknul stejnojmenný film.
- O létajících objektech (2004), Pravidla směšného chování (2010), Skutečná událost (2013)
- Umina verze (2016) – román o lásce s téměř detektivní zápletkou, téma výroby umělého člověka.
- Pod svým vlastním jménem vystupuje Emil Hakl v některých dílech svého spisovatelského kolegy Václava Kahudy, ten naopak zase vystupuje pod svým vlastním jménem v některých dílech Emila Hakla.
Václav Kahuda (1965)
- Vlastním jménem Petr Kratochvíl, prozaik, nelze jednoznačně žánrově zařadit, hravost a experiment, bizarní motivy, naturalistická expresivita i lyrizace jazyka, do literatury vstoupil už v 90. letech.
- Příběh o baziliškovi (1992), Exhumace (1998), Houština (1999)
- Proudy (2001), Vítr, tma a přítomnost (2014) – romány.
Jiří Hájíček (1967)
- Českobudějovický rodák, ve svých povídkách a románech reflektuje především prostředí jihočeského venkova, představitel realistického proudu současné české literatury.
- Zloději zelených koní (2001), Fotbalové deníky (2007) – fotbalová „road movie“.
- Selský baroko (2005) – detektivní příběh, pátrání po dávných vinách předků, téma kolektivizace.
- Rybí krev (2012) – neradostné normalizační dospívání umocněné hrozbou zničení rodného kraje kvůli výstavbě přehrady, hlavní hrdinka Hana, příběh tří kamarádek, které osud zavál do světa.
- Dešťová hůl (2016) – román někdy označován jako „završení volné venkovské trilogie morálního neklidu“ (po románech Selský baroko a Rybí krev), téma pozemků, dědictví, sporů kolem vlastnictví.
Jaroslav Rudiš (1972)
- Spisovatel, dramaturg, scenárista, novinář, hudebník, textař.
- Hlavními hrdiny mnohých jeho knih jsou lidé, kteří v globalizovaném světě hledají sami sebe.
- Jeho knihy byly přeloženy mj. do němčiny, polštiny, srbštiny, švédštiny či italštiny.
- Nebe pod Berlínem (2002) – oceněná prvotina, útěk do cizího města se snahou spálit za sebou všechny mosty a začít znovu, „rockové příběhy z Berlínského metra“.
- Alois Nebel (2003 – 2005) – komiksová trilogie.
- Grandhotel (2006) – o samotáři, který rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím i směrům větru.
- Konec punku v Helsinkách (2010) – román o popraskaných vztazích, o touze a míjení, o světě, který se rychle proměňuje. Poněkud rezignovaný hrdina Ole, východoněmecké město a bar s názvem Helsinki.
- Národní třída (2013) – drsná i melancholická novela ze sídliště.
Radka Denemarková (1968)
- Spisovatelka, překladatelka, literární historička, scenáristka.
- Patří k nejpřekládanějším českým autorkám.
- Peníze od Hitlera (2006)
- Román s podtitulem Letní mozaika, odehrává se ve dvou časových rovinách (léto 1945 a léto 2005). Drastická a expresivní obžaloba lidské krutosti a podlosti. Šestnáctiletá Židovka Gita Lauschmannová se vrací z koncentračního tábora do rodné vsi, celá její rodina zahynula. Jenomže před válkou byli bohatí statkáři, mluvili německy a v rodných Puklicích je považovali za Němce, takže Gita nemá podle místních obyvatel nárok ani na majetek, ani na důstojný život.
- A já pořád, kdo to tluče (2005) – prozaická prvotina, temná novela z divadelního prostředí.
- Kobold (2011), Příspěvek k dějinám radosti (2014) – romány.
- Hodiny z olova (2018) – rozsáhlý román inspirovaný autorčiným pobytem v Číně, osudy několika evropských rodin odlišných generací i sociálních vrstev, hledání pevného bodu v životě, osobní krize, rodinná traumata, éra šedivé a totalitně konzumní každodennosti, éra rezignované apatie.
Petra Soukupová (1982)
- Spisovatelka a scenáristka, ve svých knihách zobrazuje téma propletených a neradostných rodinných vztahů, traumat a dávných vin, které stále ovlivňují životy nových generací.
- Hned první dvě její knihy se dočkaly literárních ocenění.
- Úderný a svižný styl psaní, krátké věty, strohost, hovorovost.
- K moři (2007) – prvotina, próza o problematických rodinných vztazích, prázdninová cesta k moři.
- Zmizet (2009) – soubor povídek, opět téma intimních rodinných vztahů, bez sentimentu a netradičně.
- Marta v roce vetřelce (2011), Pod sněhem (2015), Věci, na které nastal čas (2020)
- Pro děti – Bertík a čmuchadlo (2014), Kdo zabil Snížka? (2017)
Petra Hůlová (1979)
- Spisovatelka, která se proslavila už svým prvním románem, její knihy vyšly v angličtině, němčině, polštině či maďarštině.
- Paměť mojí babičce (2002)
- Prvotina, románová rodinná sága odehrávající se v Mongolsku, příběh několika generací mongolských žen pohybujících se v tradičním prostředí rodiny žijící ve stepi, generační střety a postavení ženy ve společnosti, hledání identity postav, které trápí samota a zklamání.
- Umělohmotný třípokoj (2006) – zpověď stárnoucí prostitutky, která bilancuje svůj život.
- Stanice Tajga (2008) – román z prostředí Sibiře a Dánska, příběh o šamanismu a tradičních sibiřských kmenech ničených sovětským režimem, o odlišnostech doby, kultury a žebříčku hodnot.
- Strážci občanského dobra (2010) – na pomezí společenského románu, satiry a mystifikace, netradiční úhel pohledu na normalizaci i dobu totality.
Květa Legátová (1919 – 2012)
- Spisovatelka a pedagožka, vlastním jménem Věra Hofmanová, oficiálně literárně debutovala až v pokročilém věku (v 82 letech), předtím publikovala pod jiným pseudonymem (v 50. a 60. letech).
- Želary (2001) – soubor povídek inspirovaný drsným životem v oblasti Moravských Kopanic (moravsko-slovenské pomezí), časově konkrétně nezařazeno, ale odkazující na venkovský život ve 30. a 40. letech 20. století.
- Jozova Hanule (2002)
- Novela z období druhé světové války, řada známých postav z autorčiny předešlé knihy, hlavní hrdinkou příběhu je mladá lékařka Eliška, která se v horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním a zároveň zde nalézá lásku k prostému kováři Jozovi. Na motivy této knihy vzniknul film Želary (2003).
Kateřina Tučková (1980)
- Spisovatelka, překladatelka a kunsthistorička, její knihy vyšly v téměř v deseti jazycích, autorka bestsellerů.
- Podobně jako Květa Legátová se i ona nechala v jedné ze svých knih inspirovat oblastí Moravských Kopanic.
- Vyhnání Gerty Schnirch (2009) – osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. „Brněnském pochodu smrti“ (vysídlení německého obyvatelstva, pochod z Brna do Pohořelic), princip kolektivní vinny, další výrazný román (vedle románu R. Denemarkové Peníze od Hitlera) zabývající se tématem poválečného odsunu Němců.
- Žítkovské bohyně (2012)
- Román o ženách z Moravských Kopanic, tzv. bohyních, které měly léčitelské schopnosti, uměly nahlížet do minulosti i budoucnosti a své umění si předávaly z generace na generaci. Přežily čarodějnické procesy, církevní útlaky i protektorátní dobu, ale nakonec byly devastovány komunistickým režimem. Jejich osudy rozplétá studentka Dora, která na konci devadesátých let objeví v archivu svazek Státní bezpečnosti vedený na její tetu, bohyni Surmenu.
- Bílá voda (2022) – román z prostředí klášterních řeholnic, o ženách, víře a zlu.
Zuzana Brabcová (1959 – 2015)
- Spisovatelka, zaobírá se především problematikou ženského vnímání světa.
- Daleko od stromu (1991) – novela, poprvé vyšla v exilu (1987), tísnivý životní pocit senzitivní dívky dospívající v atmosféře totality.
- Rok perel (2000) – „lesbický román“, život ženy, která se oddává dosud potlačovanému lesbickému citu a vztahu, který ji naplňuje i ničí zároveň.
- Stropy (2012) – vnitřní drama z psychiatrické léčebny.
- Zlodějina (1995), Voliéry (2016) – romány.
Petr Stančík (1968)
- Básník (pseudonym Odillo Stradický ze Strdic), prozaik, dramatik.
- Mlýn na mumie (2013)
- Fantaskní román z 19. století s podtitulem Převratné odhalení komisaře Durmana, netradiční jména postav (baron Sulz-Rossol d´Aspiq, puškař Nezamysl Hedvábný, Vnislav Utrum aj.), jazykové hříčky, nadsázka, smysl pro groteskní absurditu, bizarní výjevy, atmosféra staré Prahy, označován jako „mystický gastronomicko-pornografický thriller“.
- Pérák (2008) – próza o českém superhrdinovi za doby protektorátu.
- Andělí vejce (2016), Pravomil (2021) – romány.
- Pro děti – Mrkev ho vcucla pod zem (2013), Jezevec Chrujda staví nejdřív urychlovač a pak zase pomalič (2015, kniha ze série), H2O a tajná vodní mise (2017, kniha ze série)
Martin Reiner (1964)
- Básník, prozaik, zakladatel a majitel nakladatelství Petrov a poté Druhé město.
- Básník: román o Ivanu Blatném (2014) – obsáhlý román o nevšedním příběhu českého básníka, zabývá se nejen básníkovým životem, ale i literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Ivan Blatný žil.
- Plachý milionář přichází (2008) – sbírka fejetonů, Lucka, Maceška a já (2009) – román.
Jakuba Katalpa (1979)
- Spisovatelka a výtvarnice, vlastním jménem Tereza Jandová.
- Němci (2012) – román z prostředí německé rodiny zasažené válečnými i poválečnými útrapami, pochopení rodinné minulosti, odhalení traumat.
- Zuzanin dech (2020) – román o přátelství bohaté židovské dívky Zuzany a dvou chlapců, do jejich životů neblaze zasáhnou válečné události a Zuzanin pobyt v koncentračním táboře.
Alena Mornštajnová (1963)
Spisovatelka a překladatelka, spjatá s Valašským Meziříčím, autorka bestsellerů.
- Slepá mapa (2013) – románová prvotina, Hotýlek (2015)
- Hana (2017) – román, který autorku nejvíce proslavil, inspirace skutečnými událostmi (epidemie tyfu ve Valašském Meziříčí v roce 1954) a tematika holocaustu, příběh dívky Miry a její málomluvné, depresivní teta Hany, pohnutá rodinná historie.
- Tiché roky (2019) – román o náhodách a lidských charakterech, intimní rodinné drama.
- Pro děti – Strašidýlko Stráša (2018), Kapka Ája (2022)
Marek Šindelka (1984)
- Básník a prozaik.
- Strychnin a jiné básně (2005) – poezie.
- Zůstaňte s námi (2011), Mapa Anny (2014) – soubory povídek, ústředním tématem jsou vyhořelé, nebezpečné, poničené mezilidské vztahy.
- Únava materiálu (2016) – román, bezejmenný chlapec v cizí a nespecifikované zemi uprostřed Evropy, problematika běženců, uprchlická krize.
Antonín Bajaja (1942)
- Na krásné modré Dřevnici (2009) – román o „konci starých časů ve Zlíně“ – vzpomínky na poválečné dětství, naděje v návrat prvorepublikových časů, železná opona, Zlín se stal Gottwaldovem, likvidace třídních nepřátel.
Jan Novák (1953)
- Zatím dobrý (2004) – románové zpracování kontroverzního příběhu o bratrech Mašínech.
Jana Šrámková (1982)
- Hruškadóttir (2008) – „islandská“ novela, příběh osudové lásky zahrnující víc než jen vztah muže a ženy.
Bianca Bellová (1970)
- Jezero (2016) – oceňovaná novela, příběh zasazen do okolí zlověstně vysychajícího jezera v neurčitém postsovětském prostoru, dospívající chlapec putuje zdevastovaným světem.
Martin Ryšavý (1967)
- Cesty na Sibiř (2008) – román o cestě do Jakutska, o pobytu ve vesnicích, městech i tundře, o smyslu, vztazích i osamělosti.
Matěj Hořava (1980)
- Pálenka (2014) – novela o mladém českém učiteli, který v Banátu (východoevropská oblast s početnou českou menšinou) učí místní děti číst a psát.
Hana Androniková (1967 – 2011)
- Nebe nemá dno (2010) – autobiograficky laděná románová zpověď, hrdinka popisuje své zážitky z pobytu v amazonském pralese a snaží se vyrovnat se zásadními životními zlomy: se smrtí otce a s vlastní chorobou. (autorka svůj boj se zákeřnou rakovinou nakonec v roce 2011 prohrála)
Jan Němec (1981)
- Dějiny světla (2013) – román o životě fotografa Františka Drtikola.
Pavla Horáková (1974)
- Teorie podivnosti (2018) – román z úhlu pohledu vnímavé moderní intelektuálky, která reflektuje svůj život, kariéru i okolní svět.
Edgar Dutka (1941)
- Slečno, ras přichází (2004) – román o hranicích mezi lidskou civilizací a divočinou.
Další autoři: Iva Pekárková (1963), Natálie Kocábová (1984), Bohuslav Vaněk-Úvalský (1970), Markéta Pilátová (1973), Anna Bolavá (1981), Tomáš Zmeškal (1966), Petra Dvořáková (1977), Pavel Brycz (1968), Karin Lednická (1969) aj.
Zdeněk Svěrák (1936)
- Povídky (2008), Nové povídky (2011), Povídky a jedna báseň (2021)
- Po strništi bos (2013) – novela, vzpomínková mozaika o dětství prožitém v době války.
- Pro děti – Jaké je to asi v čudu (2003), Pan Buřtík a pan Špejlička (2010)
Humoristická próza
Evžen Boček (1966)
- Poslední aristokratka (2012) – první kniha z populární série o Marii Kostkové z Kostky a její rodině, která zdědila rodové sídlo (zámek Kostka) i s personálem (zpátečnický kastelán, hypochondrický zahradník, kuchařka, která to občas přežene s alkoholem aj.)
Ivan Kraus (1939)
- Má rodina a jiná zemětřesení (1998), Medová léta (2001) – vzpomínky na dětství a dospívání, svérázná a početná rodina, jeho mladším bratrem je známý herec a moderátor Jan Kraus.
- Muž za vlastním rohem (1999), Muž pod vlastním dohledem (2002) – soubory fejetonů a satir.
Patrik Hartl (1976)
- Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2012), Malý pražský erotikon (2014), Okamžiky štěstí (2016)
Miloslav Švandrlík (1932 – 2009), Zdeněk Šmíd (1937 – 2011), Václav Budinský (1948), Rudolf Křesťan (1943), Jiří Šimáček (1967), Ivanka Devátá (1935), Marian Palla (1953) aj.
Próza s tematikou „pro ženy“
Simona Monyová (1967 – 2011)
- Čtenářsky oblíbená a prodávaná spisovatelka, zaměřovala se především na tvorbu románů pro ženy, spolu se svým manželem vlastnila vydavatelství, ve kterém vycházely její knihy.
- Tragické úmrtí: v roce 2011 ji její manžel během hádky zavraždil.
- Tchyně a uzený (2003) – o vztahu s jedináčkem, opičí lásce a větrných mlýnech, zfilmováno.
- Roznese tě na kopytech (2000), Sebemilenec (2006), Já o koze, on o voze (2007)
Radka Třeštíková (1981), Barbara Nesvadbová (1975), Marta Davouze (1945 – 2018), Martina Formanová (1966), Eva Hauserová (1954, rozmanité žánry, propagace feminismu) aj.
Próza s historickou tematikou
Ludmila Vaňková (1927 – 2022)
- Orel a lev (od 1997, knižní série, poprvé 1988), Zrození království (od 2008, knižní série)
Vlastimil Vondruška (1955)
- Hříšní lidé království českého (od 2002, knižní série) – historické detektivní příběhy ze 13. století, královský prokurátor Oldřich z Chlumu spolu se svými pobočníky řeší případy v různých českých městech, čtenářsky oblíbené.
- Přemyslovská epopej (od 2011, knižní série), Husitská epopej (od 2014, knižní série)
František Niedl (1949)
- Hynek Tas z Boru (od 2006, knižní série), Rytíři z Vřesova (od 2016, knižní série)
Detektivní próza
Michaela Klevisová (1976), Martin Goffa (1973), Michal Sýkora (1971), Roman Cílek (1937), Iva Procházková (1953), Arnošt Vašíček (1953, spisovatel a záhadolog) aj.
Sci-fi a fantasy próza
Ondřej Neff (1945), Jiří Walker Procházka (1959), Miroslav Žamboch (1972), Jiří Kulhánek (1967), Petra Stehlíková (1976), Štěpán Kopřiva (1971), Petra Neomillnerová (1970), František Kotleta (1981) aj.
Literatura pro děti a mládež
Iva Procházková (1953)
- Spisovatelka, scenáristka, dramaturgyně, dcera spisovatele Jana Procházky, nesměla studovat vysokou školu, v 80. letech emigrovala do Rakouska a Německa.
- Od 90. let je zavedenou autorkou úspěšných a oceněných knih pro mládež, mj. Čas tajných přání (1992), Pět minut před večeří (1996), Soví zpěv (1999), Kryštofe, neblbni a slez dolů! (2004), Nazí (2009) aj.
- Myši patří do nebe (2006) – fantaskní příběh s výraznou pointou, přátelství myšky Šupito a lišáka Bělobřicha, motiv smrti podán tak, že se ho děti nezaleknou a přijmou jej jako součást příběhu.
- Uzly a pomeranče (2011) – román pro dospívající o touze a nespoutanosti.
- Iva Procházková píše také detektivní romány – série Vraždy v kruhu (2014, 2016).
Petr Sís (1949)
- Mezinárodně uznávaný autor knih pro děti, ilustrátor, grafik, žije v New Yorku.
- Zeď (2007) – kniha kombinující kresby, komiks a obrazové deníky, přibližuje dětem dobu komunismu.
- Pilot a malý princ (2014), Strom života (2015)
Pavel Čech (1968)
- Malíř, ilustrátor a tvůrce autorských knih, autor komiksů.
- O Čertovi (2002), O zahradě (2005), Dědečkové (2011), Velké dobrodružství Pepíka Střechy (2012)
Radek Malý (1977)
- Básník, překladatel, autor knih pro děti.
- Listonoš vítr (2011), Dlouhá noc muzejní myši (2020)
Petr Nikl (1960)
- Malíř, hudebník, divadelník, jazykový i obrazový experimentátor.
- Lingvistické pohádky (2006), Záhádky (2007)
Pavel Šrut (1940 – 2018)
- Básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů.
- Lichožrouti (2008) – první příběh z oblíbené knižní série o rafinovaných pojídačích ponožek.
- Dva lelci ve skříni o Karlíkovi nemluvě (1990), Veliký tůdle (2003), Verunka a kokosový dědek (2004)
Jiří Žáček (1945)
- Básník, spisovatel, sběratel a tvůrce aforismů, autor knih pro děti a učebnic.
- Aprílová škola (1978), Dvakrát dvě je někdy pět (1987) – dnes už klasické básničky, říkadla a povídačky pro děti, jazykový humor.
- Krysáci (2010), Krysáci jsou zase spolu (2013) – příběhy dvou krys, jednoho potkana a sádrového trpaslíka, kteří žijí na malém smetišti uprostřed Valašského království poblíž Vizovic.
Markéta Baňková (1969)
- Spisovatelka a výtvarnice, její literární tvorba popularizuje vědu.
- Straka v říši entropie (2010) – bajky pro děti i dospělé, zvířata luští záhady existence a fungování světa.
Vojtěch Steklač (1945 – 2021), Olga Černá (1964), Klára Smolíková (1974), Ivona Březinová (1964), Marka Míková (1959), Petra Štarková (1975), Lenka Lanczová (1964) aj.
Tvůrci literatury pro dospělé, kteří píší i pro děti – Markéta Pilátová (1973), Daniela Fischerová (1948), Martin Vopěnka (1963), Petra Dvořáková (1977), Ivan Binar (1942), Pavel Brycz (1968), Petra Soukupová (1982), Petr Stančík (1968), Jana Šrámková (1982), Alena Mornštajnová (1963) aj.
B) POEZIE
Ivan Wernisch (1942)
- Básník, novinář, překladatel (ze šesti jazyků), starší generace spisovatelů, po roce 1968 a v období normalizace zakázaný autor, publikoval pouze v samizdatu nebo exilu. Pro jeho poezii je typická výrazná snovost či pohádková poetika, ale i děsivá grotesknost, ironie, záliba v neologismech.
- Zimohrádek (1965) – básnická sbírka, inspirace poetikou pohádky, snová vidina, vysněná krajina (=prostor vnitřní svobody).
- Frc – překlady a překrady (1991), Doupě latinářů (1992) – básnické sbírky.
- Blbecká poezie (2002) – první souborné vydání Wernischovy poezie z let 1970 – 1989, mystifikace, nonsenc, znechucení z politických poměrů, hra s jazykem.
- Růžovejch květů sladká vůně – Virtuos na prdel (2003) – koláž o životě a smrti: úvahy o umělecké tvorbě, mikropovídky, útržky vzpomínek, záznamy snů.
- Živ jsem byl! (2012) – čítanka literárních kuriozit, převážně próza, která ve své době zapadla.
- Pernambuco (2018) – básnická sbírka, surrealistická torza zábavných i mrazivých příběhů.
Viola Fischerová (1936 – 2010)
- Básnířka a překladatelka, starší generace spisovatelů, v roce 1968 emigrovala do Švýcarska, její básnická tvorba nemohla za komunistického režimu vycházet, takže debutovala až v 90. letech. Jejím manželem byl spisovatel a scenárista Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa), v roce 1984 spáchal ve švýcarském exilu sebevraždu.
- Zádušní básně za Pavla Buksu (1993), Nyní (2004)
- Domek na vinici (2009) – neobvyklá přirovnání, metafory, melancholický tón.
- Pro děti – Co vyprávěla dlouhá chvíle (2005), Jak zvířátka uzdravila smutný dům (2011)
Bogdan Trojak (1975)
- Básník, prozaik, překladatel z polštiny, do literatury vstoupil v 90. letech.
- Kuním štětcem (1996), Pan Twardowski (1998) – básnické sbírky.
- Strýc Kaich se žení (2004) – pitoreskní historky, dětská představivost, osobitý a hravý jazyk.
- Brněnské metro (2006) – soubor povídek z prostředí brněnské literární bohémy.
- Pro děti – Safíroví ledňáčci a Glutaman (2020)
Kateřina Rudčenková (1976)
- Básnířka, prozaička, dramatička, ve své poezii se dotýká intimních témat i otázek lidské existence.
- Chůze po dunách (2013) – básnická sbírka, samota, úzkost, erotismus, smyslnost.
Radek Malý (1977) – Vraní zpěvy (2002), Větrní (2005)
Petr Hruška (1964) – Darmata (2012), Nikde není řečeno (2019)
Pavel Kolmačka (1962) – Wittgenstein bije žáka (2014), Život lidí, zvířat, rostlin, včel (2018)
Petr Borkovec (1970) – Milostné básně (2012), Každá věc má něco společného se štěstím (2019, pro děti)
Další autoři: Miroslav Huptych (1952), Vít Kremlička (1962), J. H. Krchovský (1961), Ivan Martin „Magor“ Jirous (1944 – 2011), Milan Ohnisko (1965), Sylva Fischerová (1963), Miloslav Topinka (1945), Vít Slíva (1951), Božena Správcová (1969), Jaroslav Pížl (1961), Michal Šanda (1965), Lubor Kasal (1958), Jakub Řehák (1978), Adam Borzič (1978) aj.
Humoristická poezie
Karel Plíhal (1958)
- Jako cool v plotě (2006) – hra se slovy, výběr básní, říkanek a průpovídek, které jsou neodmyslitelnou součástí koncertů písničkáře Karla Plíhala.
Jiří Žáček (1945)
- Kdo se směje naposled… (2008), Český satirikon (2016) – básně, epigramy, humoresky.
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem