Skloňování vlastních jmen osobních
Co musíte znát?
- Většina českých jmen a příjmení se skloňují podle příslušných vzorů podstatných jmen a přídavných jmen.
Příjmení zakončená na -e/-ě se často skloňují podle vzoru soudce, ve 3. a 6. pádě mají koncovku -ovi (Purkyně - Purkyňovi, Podmele - Podmelovi, Mekele - Mekelovi...).
Příjmení zakončená na -o se skloňují podle vzoru pán, ale 5. pád čísla jednotného je stejný jako 1. pád čísla jednotného (Stýblo! Okýnko!), ve 3. a 6. pádě mají koncovku -ovi (Stýblovi, Okýnkovi).
Příjmení na -ů zůstávají většinou nesklonná (Janů, Petrů, Martinů, Tomšů, Lukšů...). Můžeme je však skloňovat jako jména bez zakončení -ů (pan Martinů - (bez) pana Martina - (k) panu Martinovi).
Příjmení, která mají zakončení jako přídavná jména, se skloňují podle přídavných jmen (Dolejší = jarní, Kočí = jarní, Novotný = mladý, Nová = mladá...).
Příjmení typu Kníže, Poupě, Hrabě mají tvary podle vzoru soudce, ale také tvary s kmenem rozšířeným o -et (Hrabě - bez Hrabě i Hraběte).
Chcete si ověřit další vaše znalosti z českého jazyka? Klikněte na odkaz a můžete začít...
Testy k opakování učiva (6. - 9. třída)
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem