Reflexivní a meditativní poezie

Teorie

Co musíte znát?

  • 30. léta jsou označována jako "OBDOBÍ HLEDÁNÍ ZTRACENÝCH JISTOT" - vzniká reflexivní a meditativní lyrika, autoři se vyrovnávají s pocity skepse, zklamání a deprese.
  • Harmonie poetismu je nahrazena disharmonií, nelibozvučností, složitým veršem, motivy zániku a smrti.
  • Koncem 30.let se objevuje poezie vyjadřující protest proti zradě malého národa /Mnichov 1938/, básníci hledají jistoty v  mravních hodnotách, v rodné zemi, domovu, vlasti, práci pro ni.
  • V období okupace aktualizují trvalé hodnoty národní kultury /jazyk, velikány naší literatury, zvl. B. Němcovou/.

 

Jaroslav Seifert /1901 - 1986/
 
  • 1984 – Nobelova cena za literaturu (v dobovém tisku pouze malá zmínka, převzala ji jeho dcera).
  • Nedokončil gymnázium pro velké množství neomluvených hodin.
  • Redaktor, novinář, knihovník, později už spisovatel z povolání.
  • 1929 – podepsal Manifest sedmi – vyloučen z KSČ – vstoupil do Dělnické strany.
  • Vyzýval lidi, aby nenásledovali čin Jana Palacha, ale byl jedním z prvních signatářů Charty 77.
  • Některá díla směly vycházet, jiná ne. Samizdatový autor.
 

Dílo:

  • Memoáry – Všecky krásy světa
 
  • Vychází z proletářské poezie: Město v slzách, Samá láska /1921, 1923/.
  • Vyjadřuje sen pracujícího člověka o lepší budoucnosti, má ke světu přímý, naivní vztah.
 
  • Poetistické období: období lyrické hravosti, poezie pro všechny smysly.
  • Sbírky : Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně
 
  • Začátkem 30.let se věnuje intimní lyrice /láska, vzpomínky na dětství/, verš má písňovou formu. "...já bych zemřel, nemít k smrti rád."
  • Sbírky: Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro, sbohem /1933 - 1937/.
 
  • Reakce na Mnichov a okupaci - píše vlasteneckou poezii.
  • Nevyzývá k boji, stahuje se do sebe, vyjadřuje vřelý cit k člověku, vlasti, Praze, B. Němcové. 
  • Sbírky: Zhasněte světla /Mnichov a okupace/, Vějíř Boženy Němcové /ke 120.výročí narození spisovatelky/, Světlem oděná /třídílná skladba o Praze/, Kamenný most /symbol nezničitelné hodnoty/, Přilba hlíny /bojující Praha v květnu 1945/   
 
  • Poválečné období:
  • Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce (nesměla vyjít, pouze v samizdatu), Maminka
František Halas /1901 - 1949/
 
  • Narodil se v Brně, vyučil se knihkupcem, horlivě četl, sám se vzdělával.
  • Zúčastnil se občanské války ve Španělsku.
  • Touha po spravedlivější společnosti se u něho prolíná se složitými otázkami o smyslu života.
  • Krize přelomu 20. a 30. let, neustálé deprese z matčiny smrti, vzpomínky na válku ho naplňovaly skepsí, pocity zklamání, zaváděly ho až do blízkosti spiritualismu.
  • "Halasovský styl" 30. let je charakteristický hrubě opracovanými verši, působícími dojmem nedokonalosti.
 
  • 1. období:  tragický životní pocit /1927-1935/ - motivy krutosti, zmaru, ošklivosti světa, zániku a smrti.
  • Sbírky: Sépie, Kohout plaší smrt, Tvář, Hořec, litanická báseň Staré ženy - o smutku a bolestech stáří /reakce S.K.Neumanna - Staří dělníci/.
 
  • 2. období: nástup fašismu, občanská válka ve Španělsku, okupace.
  • Tragické životní pocity se ještě objevují ve sbírce Dokořán /1936/, která je spjata s postavou K. H. Máchy.
  • V dalších sbírkách se již Halas stává mluvčím národa: Torzo naděje /1938/ - umělecky nejsilnější vystižení tragické atmosféry r.1938 v české poezii, Naše paní Božena Němcová /1940/, Ladění /1942/ - zdůrazňuje motiv domova a rodné mateřštiny.
 
  • 3. období: poválečná poezie 
  • sbírka Já se tam vrátím - vyjadřující lásku k milovanému kraji - Vysočině, kde hledá v nejtragičtějších letech jistotu a víru v přežití.
 
  • Osm let po Halasově smrti vyšla sbírka A co
 
  • Pesimismus v tvorbě F. Halase kritizoval r. 1950 komunistický kritik Ladislav Štoll ve stati Třicet let bojů za československou socialistickou poezii – Halas byl zakázán a vyřazen z knihoven.

 

Vladimír Holan /1905 - 1980/
 
  • Jeden z nejsložitějších zjevů českého básnictví 20. stol.
  • Vybudoval si naprosto svébytný básnický svět, do něhož se čtenářům velmi těžko proniká. 
  • V 1. pol. 30. let píše meditativní lyriku, postihuje vztahy mezi bytím a nebytím, užívá neologismy, překvapivé metafory, paradoxní spojení, má blízko ke spiritismu a senzualismu.
  • Holan se narodil v Praze, s rodiči přestěhoval do Bělé pod Bezdězem, studoval na pražském gymnáziu, kde začaly jeho první literární pokusy - svou první básnickou sbírku Blouznivý vějíř vydal ve 3. ročníku.
  • O této sbírce, poznamenané poetismem, později hovořil jako o "hříchu mládí".
  • Po ukončení gymnázia - úředník do pražského Penzijního ústavu, kde byl zaměstnán sedm let.
  • Pak odešel ze zdravotních důvodů předčasně do penze a věnoval se pouze literatuře a poezii.
  • Po válce v euforii z ruského osvobození vstoupil do KSČ, brzy po převratu však prohlédl a znechucen novými poměry odešel.
  • Bydlel v Dobrovského vile v přízemí, v prvním patře téhož domu na pražské Kampě bydlel Jan Werich.
  • O jejich soužití se vyprávějí anekdoty.
 
  • Sbírky: Triumf smrti, Vanutí, Kameni, přicházíš 
  • Verše postihují rozhraní snu a skutečnosti, přeludu a procitnutí, je to abstraktní lyrika zaměřená k básníkovu nitru.
 
  • Obrat nastal po Mnichovu a s počátkem okupace - vznikají básně vlastenecké, rozezlené: sbírka  Září, Odpověď Francii.
  • Roku 1947 vydal Holan cyklus Rudoarmějci, Dík Sovětskému svazu, Panychida, Tobě - žánrové obrázky prostých ruských vojáků, s nimiž se básník v květnu 1945 setkal.
  • Dává jim mravně symbolický význam - vidí v nich ztělesnění Dobra, které zvítězilo nad Zlem.
  • Tragická vina lidstva je vykoupena oběťmi těchto prostých hrdinů.
  • V době socialismu směly vyjít pouze tyto sbírky a velice dlouho tak Holanovo dílo působilo zkresleně.
 
  • Poválečné sbírky, epika: Noc s Hamletem, Noc s Ofélií, Cesta mraku
 
  • Výbory: Noční hlídka srdce, Ptala se tě, Strom kůru shazuje
Jan Zahradníček /1905-1960/
 
  • Narozen v chudé rodině jako 12. z 19 dětí (5 bylo mrtvorozených, dospělosti se dožilo 7 dětí).
  • Ve 2 letech spadl z půdy a utrpěl úraz – těžké poškození páteře a plic – mrzáček, celoživotně poznamenaný.
  • Mimořádně inteligentní – gymnázium v Třebíči, FFKU. Po únoru 1948 odsouzen ve vykonstruovaném procesu k 13 letům vězení (1951).
  • Pustili ho po 8 letech zlomeného – krátce na to umírá.
  • Smrt dcer – otrávily se houbami.
 
  • Píše spirituální až hymnickou poezii, je největším českým vyhraněně katolickým básníkem.
  • Základním mottem jeho poezie je civilizační a mravní debakl světa - sbírka Pokušení smrti Nejvyšší hodnotou je Bůh.
  • Znamení moci - intimní lyrika inspirovaná komunistickým vězněním. Nejostřejší reakce na komunismus v české literatuře
  • Dům Strach – komunistické vězení, výslechy, mučení, vykonstruovaný proces

 

František Hrubín /1910-1971/
 
  • Narodil se v Praze, ale své mládí prožil v Lešanech v Posázaví.
  • Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě.
  • Byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací.
  • V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.
  • Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška a Zlatý máj.
  • Spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky, zastali se zde zavřených spisovatelů.
  • Toto vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání.
 
  • Jeho poezie vyjadřuje vztah k rodnému kraji, zemi, venkovským lidem, ale i obavu o lidský osud.
  • Narušení tradičních životních hodnot v 30. letech přivedlo Hrubína k hledání záchrany v duchovnosti -  Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách, Včelí plást.
 
  • Sbírkou Země sudička /1941/ se Hrubín přihlásil k památce Jana Nerudy.
 
  • Svou válečnou tvorbu shrnul Hrubín do sbírek Jobova noc a Chléb s ocelí.
 
  • Nové pocity nejistoty a stálého ohrožení člověka vyjádřil v básni Hirošima /1945/.
  • Kritikou byla odmítnuta, označena za pesimistickou.
  • Hrubín se odmlčel, pokračoval však v tvorbě pro děti - sbírky Říkejte se mnou, Špalíček veršů a pohádek.
 
  • Romance pro křídlovku – lyrika, oslava léta v Lešanech, letní láska
 
  • drama: Srpnová neděle – Chlum u Třeboně, Hrubín to tam měl rád, oslava jihočeské přírody.
Vilém Závada (1905 – 1982)
 
  • Narodil se v rodině dělníků vítkovických hutí, otec padl roku 1915 na haličské frontě.
  • Základní školu vychodil v Ostravě, studoval gymnázium v Ostravě a na Filozofické fakultě v Praze slovanskou filologii, češtinu a francouzštinu.
  • Redaktor čtrnáctideníku Listy.
  • Brzy po květnu 1945 vstoupil Závada do KSČ, byl jmenován ředitelem národní a univerzitní knihovny.
  • Po roce 1953 působil jako redaktor a spisovatel z povolání.
 
  • Cesta pěšky
  • Hradní věž
 
  • Jeho poezie je obtížná na čtení, odráží se v ní jeho zážitky z dětství (prostředí dělnické Ostravy, smrt otce, matka, která musela těžce pracovat), odraz války, okupace a pocity ohrožení národa.

 

 

 

 

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem