Karel Hlaváček

• Malíř-grafik, žurnalista a aktivní propagátor myšlenky sokolství.
• Především však autor náladových, melancholicky teskných a zádumčivých veršů, které se vyznačují dokonalou zvukovou kvalitou.
• Poezie Karla Hla­váčka silně ovlivnila vývoj českého verše.
• Zdůrazněním zvukové i vý­znamové funkce rýmu, využitím zvukovosti hlásek a opakováním slov dosáhl výrazné hudebnosti verše.
• Báseň Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji patří dodnes k nejznámějším básním české moderní poezie...

• V této sbírce se přiklonil k dekadenci. 
• Zde se stylizuje v hráče „zádumčivých, zešeřelých nálad“, v muže výjimečných pocitů melancholického smutku, který se pohybu­je v snově vytvářených bizarních krajinách.
• Jeho básnický svět je opravdu nedefinovaný, neurčitý, obrysy i předměty se v něm rozplývají, barvy přecházejí v odstíny.

• Dvanáct balad, koncipovaných tak, aby vynikly polarity mezi láskou a nenávistí, únavou a činorodostí, mužnos­tí a zbabělostí, krásou a ošklivostí, představuje jeden z vrcholů českého symbolismu.
• Pocit společenského vydě­děnce se promítá i do sbírky v níž reaguje na výtvarné zpodobení středověkých selských bouří a povstání nizozem­ských geusů (žebráků), zchudlých potomků středověkých holandských rytířů, proti španělské nadvládě.