František Gellner
1881 - 1914
- Básník, prozaik, novinář, výtvarník.
- František Gellner chtěl svými verši vědomě šokovat soudobé měšťanstvo.
- V jeho díle jsou příznačné pocity zbytečného člověka, marnosti.
- V textech najdeme vulgarismy, příznačný je častý pouliční popěvek.
- Jeho poezie vychází z bezprostředních osobních zážitků = syrový záznam.
- Své verše formuluje jako jakousi cynickou zpověď dospělého dítěte svého věku…
Dílo
Po nás ať přijde potopa (1901), Radosti života (1903)
- Tyto básnické sbírky reagují na falešnou dobovou morálku a pokrytecké maloměšťácké ideály.
- Je to vlastně autentický a syrový záznam „zkušeností" bohéma, neúspěšného studenta, pijáka a nepřizpůsobivého umělce.
- Zklamání se střídá s rezignací, záznamy prchavých vztahů jsou sice cynicky komentovány, ale nejednou je tím pouze zastírána touha po silném citu a bolest zklamaného srdce (např. básně Přetékající pohár, Elegie).
- Stylová výstavba jeho básní působí dojmem primitivnosti (vyprávěný příběh, navození atmosféry hospod, využívání refrénů, které odkazují k pouličním písničkám).
Nové verše (1919)
- Posmrtně vydané verše.
- Naznačují Gellnerovo zklidnění, častější je postoj nezaujatého pozorovatele a satirického glosátora.
- František Gellner vynikl i jako žurnalistický satirik, fejetonista a výtvarník (karikaturista).
- Psal povídky ze studentského života a pokusil se také o román z prostředí pařížské bohémy - Potulný národ (1912).
- Během své činnosti v brněnských Lidových novinách (od roku 1911) zanechal bohémského života a zcela se soustředil na literární práci.
- V srpnu 1914 narukoval a v září téhož roku byl na ústupu haličské fronty prohlášen za nezvěstného…
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem