›  Literatura  ›  Citáty slavných osobností  ›  Citáty z knih

Citáty z knih

• Citáty z českých a světových literárních děl - 100 citátů od 100 autorů - řazeno abecedně.

• „Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího. Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se to stalo.“

• „Několik z nich se zavrtělo na židlích. Možná to byl signál, že ho konečně začínají chápat. Na druhou stranu to ale úplně klidně mohly být hemoroidy. U státních zaměstnanců člověk nikdy pořádně neví, na čem je.“

• „Nejen, že neexistuje žádný Bůh, ale zkuste sehnat o víkendu instalatéra.“

• „Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“

Austenová, Jane: Pýcha a předsudek

• „Ti, kdo umějí dělat, dělají; ti, kdo neumějí dělat, učí; ti, kdo neumějí učit, učí učitele učit; a ti, kdo neumějí ani učitele učit, dělají politiku.“

• „Nad kravincem se muškátu nedočucháš.“

• „Co sám nerad, nečiň jinému!" žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho za pačesy.“

• „Člověku se nemají vždycky splnit jeho přání – to by zkazilo i anděla, nemyslíte?“

• „Stačí dobré srdce, a budeš krásný, kdybys měl tvář třeba jako uhel černou. Zlé srdce zohyzdí sebekrásnější obličej ještě víc, než kdyby byl od přírody nehezký.“

• „Čím dychtivěji kdo naslouchá, tím vynalézavější je jazyk toho, kdo se mu chce vemluvit.“

• „Nejlepší lidi jsou ti, které nikdy nepotkáte.“

• „Člověk je tak jako tak vždycky trošku vinen.“

• „Nemůžu se vrátit do včerejška, protože jsem tehdy byl jiný člověk.“

• „Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami.“

• „Kdykoli hrají okolnosti v náš prospěch, říkáme tomu úděl nebo talent.“

Crumey, Andrew: Schrödingerova velryba

• „Buď požehnáno počasí, neboť je společnou věcí lidí, kteří si nemají co říci.“

• „To je zvláštní s těmi spisovateli, že vypadají tak obyčejně. Není v nich nic, co by dokazovalo jejich opravdovou velikost, jako například u malířů. Velký malíř prostě vypadá jako velký malíř. Ale velký spisovatel obvykle spíš připomíná mzdového účetního v sýrárně.“

• „Jejich životy jsou součástí mého příběhu a jiných příběhů, které se pod slunečnou oblohou vsouvají do jediného příběhu lidského života.“

• „Nájemníci se jeden po druhém tlačili zpátky ke dveřím s tím podivným vnitřním uspokojením, které lze pozorovat i u nejbližších lidí, když potká jejich drahé náhlé neštěstí, a kterého se nevyvaruje nikdo z lidí bez výjimky i přes nejupřímnější lítost a soucit.“

• „Když jsem byl mladší a všechno se mě hloub dotýkalo, dal mi otec jednu radu, která se mi od té doby pořád honí hlavou. Vždycky, když dostaneš chuť někoho kritizovat, řekl mi, vzpomeň si, že všichni lidé na tomhle světě neměli takové výhody jako ty.“

• „Život je jako oceán. Cokoli špatného nebo dobrého do něj vhodíme, se nám vrátí.“

• „Lidi dobře poznáš teprve tehdy, až se s nimi pořádně pohádáš. Až potom můžeš posoudit jejich charakter.“

• „Hledat se bude věčně, toužit také věčně, to ano, ale to je snad dobře, věčně se totiž bude i nacházet a věčně se bude i vzlétat.“

• „Potřebuje, aby mu bláto v hlavě kleslo ke dnu a z pramene ducha zase volně prýštila čirá voda.“

Fulghum, Robert: Poprask v sýrové uličce

• „A tak se ten den stal dnem čekání, což bych hřích, jak dobře věděl: okamžiky se mají využívat, čekání je hřích jak vůči času, který má přijít, tak vůči současným okamžikům, které člověk opomíjí. Přesto čekal.“

• „Rozhodnutí uděláme během pár vteřin a jejich důsledky pak neseme po zbytek života.“

• „Může si člověk, který nikdy neviděl hvězdy, vůbec představit, co je to nesmrtelnost? Ten pojem nejspíš vznikl pod dojmem jasné noční oblohy.“

• „Bylo by méně bolesti mezi lidmi, kdyby nevynakládali tolik obrazotvornosti na to, aby si zpřítomňovali minulé utrpení, místo aby klidně snášeli lhostejnou přítomnost.“

• „Mám duši majitele soukromého tryskáče, ale život uživatele veřejné dopravy. Je to vážně tragédie!“

• „Pointa bejvá ve filmu a v blbejch knihách. Skutečnost, to je jenom nářek.“

• „Co to jenom ve mně potichoučku klíčí? Co to jenom zpívá v takých časech psích? Kdo to jenom ve mně na naději líčí? Kdopak si to ze mne ve mně dělá smích?“

• „Kdykoli se něco zdá na vrcholu, můžete si být jisti, že proces destrukce už započal.“

• „Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu.“

• „Ať má člověk strach ze smrti nebo nemá, těžko se s ní smiřuje.“

• „Strhávání soch je pravidelná zábava těch, kdo si myslí, že zrovna v jejich době skončily dějiny a oni nad nimi vynášejí poslední soud.“

Horáková, Pavla: Srdce Evropy

• „Koniášové celého světa marně pálejí knihy a když ty knihy zaznamenaly něco, co platí, je slyšet jen tichý smích pálených knih, protože pořádná knížka vždycky ukazuje jinam a ven.“

• „Život byl vždycky dar nad mé síly, kdykoliv jsem byl sám.“

• „Podobně jako vlastník nemovitosti vysloví slovo „bolševici“ – jako zapálený komunista vyřkne „kapitalisti“ – jako dobrá hospodyně vypustí z úst slovo „švábi“ – tak slečna Williamsová pronesla slovo „muži“. Z jejího staropanenského života vychovatelky vyšlehl plamen zarytého feminismu.“

• „Den za dnem, léto za létem, a nakonec smrt. Někdy stojí dlouho při dveřích, až pojednou vkročí náhle, znenadání. Někdy však se ohlašuje, nežli života ukrátí.“

• „Správné chápání nějaké věci a nepochopení téže věci se vzájemně zcela nevylučují.“

• „I zastavené hodiny mají dvakrát denně pravdu.“

• „Zákazy cenzorů knize sice přidají na přitažlivosti, ale nic jí nemohou přidat na moudrosti.“

• „Vůbec nevím, jak to, že všichni tihle výtvarníci a lidé „vybroušeného vkusu“ žádný vkus nemají, – patrně si jej brousili tak dlouho, až z něho nic nezbylo.“

• „Odlakovala ho jednoduše z mysli jako dřívější odstín ze svých dlouhých nehtů.“

• „Nadporučík působil dojmem člověka, který kousl do koblihy a zjistil, že není čokoládová, nýbrž koňská. Tak vypadá vždycky, když je donucen přemýšlet. Znechuceně.“

Kopřiva, Štěpán: Rychlopalba

• „Pojmenování je totiž nesmírně důležité. Špatně pojmenujete postavu a vyprávění se vypráví nesprávným směrem.“

• „Chvíle, kdy člověk sedí v malé kavárně na břehu Středozemního moře, má před sebou kávu a otevřené noviny a ponoří se do čtení, je tak příjemná, že se do lidského věku patrně ani nepočítá.“

• „Každý den končí nějaké staré zlaté časy.“

• „Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek s očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí, co žil a jaký to mělo smysl.“

• „Neexistují žádní nevinní. Existují jen různé stupně odpovědnosti.“

• „Kdo by miloval dokonalost? Ne, láska vyžaduje starostlivost. A starostlivost potřebuje nacházet na milovaném člověku chyby, touží po zranitelnosti a křehkosti. Láska chce léčit. A léčit dokonalost není třeba. Dokonalé nelze milovat, pouze zbožňovat.“

• „Asi každý, koho v životě potkáme, poznamená i ty, co teprve přijdou. Nejspíš přebíráme něco z každého, s kým jsme kdy byli.“

• „Princ a princezna Bezstarostní jsou zatracená stvoření z pohádky. Těm píchli do duše anestetikum. My, kteří skutečně žijeme, musíme vědět, co to je smutek.“

• „Dějiny se točí dokolečka, protože lidská povaha se nemění. Co už se jednou stalo, se nutně stane znovu.“

• „Ti, kteří při katastrofě uniknou smrti, prý pocitem viny trpívají často. Proč jsem zrovna já přežil, když tolik ostatních nepřežilo?“

• „Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.“

Mácha, Karel Hynek: Máj

• „Člověk, jediný z živočichů, který je schopen pojmout myšlenku vlastního zániku, a také jediný, kterého to pomyšlení drtí. Jak podivný tvor – dokáže tak zuřivě sám sebe ničit, a přitom stejně zuřivě lpí na životě.“

• „Máme toho tolik společného, že mi je, jako bych se viděl v rozbitém zrcadle.“

• „Mysl je místo samo o sobě, které samo sobě může udělat nebe z pekla a peklo z nebe.“

• „Od hada se můžeme poučit, když pozorujeme jeho časté svlékání kůže. Kdybychom byli stejní ve věku sedmi let jako ve třiceti sedmi, získali bychom toho v životě věru málo.“

• „Prázdná ranní knihovna má v sobě něco, co mě vždycky hluboce zasáhne. Tiše a klidně tu odpočívají všechna slova, všechny myšlenky.“

• „Krása a dobrota lidí pochází z toho, čemu věří, a nikoli z toho, co vědí.“

• „Čas je omezený neobnovitelný zdroj.“

• „„…pocítil jste smutek, tak jako já včera, nad poslední stránkou svého románu, jako akrobat, jenž přešel po lanu, jako matka, která porodila dítě, jako rybář, který vytáh plné sítě, jako milenec po sladké rozkoši, jako z bitev kráčející zbrojnoši, jako země v poslední den vinobraní, jako hvězda, která hasne za svítání…“

• „Jen při dobrých lidech stojí andělé.“

Němcová, Božena: Babička

• „Svoboda je svoboda říkat, že dvě a dvě jsou čtyři. Pokud je toto zaručeno, všechno ostatní už vyplyne samo.“

• „Jestli něco dělá ze světa peklo, tak naše očekávání, že by to měl být ráj. Svět je svět. Peklo je peklo. Takže už přestaňte kňourat a vřeštět.“

• „Ráno jsem se cítil jako rybička, jen leknout.“

• „V nesobecké, obětavé lásce němé tváře je cosi, co přímo zasahuje srdce toho, kdo nejednou zakusil vratké přátelství a chatrnou věrnost pouze lidského tvora.“

• „Je pozorováno, že cestující v tramvaji jsou v zajetí jakési erární nevrlosti.“

• „Jen ve svých snech jsme svobodní. Po zbytek života potřebujeme peníze.“

• „Pro tebe jsem jen případ. Jeden ze sta. Ale já sám pro sebe jsem jediná alternativa!“

• „Inteligence je nebezpečným přiznáním slabosti. Říká se, že muži rozvíjejí svou inteligenci, až když neuspějí v ničem jiném.“

• „Čím víc toho jeden o druhém ví, tím méně si rozumějí. A čím důkladněji se lidé znají, tím jsou si cizejší.“

• „Aby lidská činnost, aby učenost měla smysl, k tomu je nezbytně třeba, aby jej také měl život.“

• „Rozdíly v řeči a ve zvyklostech neznamenají vůbec nic, budeme-li mít stejné cíle a otevřená srdce.“

Rowlingová, Joanne: Harry Potter a ohnivý pohár

• „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

• „Nepozvaly mě ke stolu – nejspíš proto, že na to byly moc velký husy – ale já si k nim přesto sed.“

• „Je krásné, jestliže básníci postrkávají politiky, ale troufám si říci, že je méně krásné, je-li tomu naopak.“

• „Být nebo nebýt – to je otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy?“

• „Jen rány dávají tvar věcem. I životu.“

• „Dětství je to, co dávno kdysi bývalo a dnes ze sna visí jak provázek a zbytek pout, jež lze i nelze rozetnout.“

• „Trochu se stydí. Někdy bývala docela nesnesitelná. Každý si později uvědomí, že se choval strašně. Jenže co s tím teď.“

• „Alkohol sice nic neřeší, zato však odstraňuje potřebu něco řešit.“

• „Bohatství jako by padalo do klína lidem, kteří jsou chudí duchem, chudí zájmy a radostí.“

• „Pokud je česká kultura písní, je jejím refrénem vždycky slovo „klid“. Klidně počkejte. Klidně to zkuste. Klidně to napište. Absolutním vládcem refrénů je „klídek“.“

Szczygiel, Mariusz: Udělej si ráj

• „Takový už básníci sou, teskný a zadumaný, a protože sou taky první po Bohu, tak vědí líp než my ostatní, že to naše slabomyslný křepčení na palouku nedopadne venkoncem nijak slavně.“

• „Věděl jsem to. Věděl jsem to zatraceně dobře, že člověk nemůže být nikdy šťastný, protože štěstí je skrznaskrz věcí minulosti.“

• „My terapeuti se nesmíme vydat do temného lesa, ve kterém naši pacienti zabloudili. Musíme zůstat stát na jeho okraji, na světle a lákat pacienty k sobě.“

• „Nejlepší způsob, jak se zbavit nočních můr, je převyprávět je do záchodové mísy a pak spláchnout.“

• „Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců.“

• „Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“

• „Nejtěžší ze všeho, chlapci a děvčata, je změnit dobrovolně svůj život. I když se vám nejkrásněji zdá, že jste strojvůdci své lokomotivy, výhybku vám vždycky přehodí někdo jiný, kdo toho umí míň.“

• „Dokonalý člověk, na němž nenajdete chybičky a který si zaslouží úcty a lásky, bývá obyčejně pranezábavný. Počestnost, spravedlivá mysl a čistota vyhladí na svých soustruzích kdejaký vrub, kdejakou vyvýšeninu ducha a jejich dílo je nakonec hladké, pravidelné a souměrné, takže nad ním krčíte rameny.“

• „Skutečnost je taková, že masy se mýlí a jednotlivci mají vždycky pravdu.“

• „Těhotenství je pro každý jen trochu inteligentní plod nepředstavitelná nuda. (…) 270 dlouhých dní, které musí mladý inteligentní člověk humanitního zaměření strávit jako akvabela na soustředění před olympiádou! (…) Devět měsíců ve zhasnutém akváriu!“

• „Muž se žení, protože je znuděn, žena se vdává, protože je zvědavá. Oba se zklamou.“

• „Někdy se stane, že těžko pochopitelná, spletitá, neproniknutelná próza vyvolá nerealisticky vysoký odhad autorovy inteligence.“

Yalom, Irvine David: Problém Spinoza

• „Měla křišťálový hlas, takový průzračný a křehký, až se mi zdálo, že by se její slova mohla rozbít, kdybych ji v půli věty přerušil.“

• „Moře je pokojnější než jindy, jako by bylo myšlenkami jinde. Tahle demonstrativní lhostejnost živlů mě uklidňuje. Dělej si, co chceš, říkají nebesa, skály a oceán. Nám je to fuk. Víš, kolik lidí už sedělo tady na útesu a myslelo si, že jsou něco zvláštního? Nám je to jedno. Hemžíte se tady a povykujete, a pak zmizíte, jeden jako druhý.“

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

	E-KNIHA: 500 testových otázek z celého učiva 6. - 9. ročníku s klíčem - ke stažení Kód: IC - 1	Detail
	100 pravopisných online cvičení - opakování kompletního pravopisu Kód: IC - 2	Detail
	Cvičné online testy (440 otázek) k přijímacím zkouškám Kód: IC - 3	Detail
	Výhodný balíček: E-kniha + 100 pravopisných cvičení + cvičné testy k přijímacím zkouškám Novinka Tip Kód: IC - 4	Detail

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem