Česká poezie po roce 1945

Teorie

Co musíte znát?

1) Básníci socialistického realismu

  • Únor 1948 - znamenal zestátnění nakladatelství, zrušení řady časopisů, likvidaci knih, zákaz publikace a věznění autorů.
  • V poezii převládla politická lyrika oslavující KSČ, proletariát, pracovní úspěchy nadšených budovatelů nového světa.
  • Oficiální kritikou jsou vyzdvihování básníci, kteří bezvýhradně ztotožnili s doktrínou socialistického realismu:      
      
  • Stanislav Neumann - Píseň o lásce a nenávisti
  • Ivan Skála - Máj země
  • Josef Kainar - Veliká láska, Český sen
  • Vítězslav Nezval - Stalin, Zpěv míru
  • Jaroslav Seifert - Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce

 

2) Skupina básníků všedního dne

  • Ve druhé polovině 50. let má dominantní postavení má skupina básníků všedního dne. 
  • Zformovali se okolo časopisu Květen, který začal vycházet v roce 1955
  • Časopis měl původně sloužit začínajícím autorům, lidé kolem redakce však postupně dospěli k vyhlášení vlastního osobitého programu.
  • Impulsem bylo vlastně náhodné spojení básně Josefa Bruknera - Óda na sušení prádla a článku Miroslava Holuba - Náš všední den je pevnina
  • Mezi členy této skupiny patřili např. Jiří Šotola, Miroslav Holub, Karel Šiktanc.
  • Autoři navazovali na Skupinu 42, snažili se zobrazit všednost, každodennost moderního městského života, obdivují se výtvorům lidské práce, zobrazují město a jeho periferii, svět civilizace, poezie zbavená velkých slov, gest a básnických výrazů, depoetizace poezie, ale navazují i na poetistickou hravost.

Jiří Šotola (1924-1989)

  • Svět náš vezdejší
  • Bylo to v Evropě
  • Hvězda Ypsilon

Miroslav Holub (1923-1998)

  • Jeho poezie souvisí s povoláním v Biologickém ústavu AV.
  • Odvíjí se v ní každodenní praktická zkušenost, vědecký postup.
  • Poezie je přesná, jednoznačná, jasná, autorův styl je strohý.
  • Denní služba, Jdi a otevři dveře, Kam teče krev

Karel Šiktanc (1928-2021)

  • Heinovské noci
  • Adam a Eva
  • Jak se trhá srdce
3) Skupina básníků okolo časopisu Host do domu
 
  • Ve druhé polovině 50. let působí také brněnská skupina básníků okolo časopisu Host do domu.
 
 

Oldřich Mikulášek (1910-1985)

  • Krajem táhne prašivec
  • Ortely a milosti
Jan Skácel (1922-1989)
 
  • Ve své poezii se opírá o lidovou moudrost, tradiční hodnoty (láska, domov, řád přírody, mravnost, čistota, hrdost, kamarádství.
  • Je srostlý s pozemskou realitou světa venkovského i městského, specificky brněnského.
  • Jeho básnický jazyk je prostý, úsporný, výstižný, sugestivní, používá volný verš.
  • Studoval nejprve gymnázium v Břeclavi, odkud přešel do Brna, kde odmaturoval.
  • Po maturitě pracoval jako uvaděč v kině, ale ještě téhož roku byl vydán výnos o totálním nasazení jeho ročníku, v jehož důsledku musel odejít pracovat do Rakouska.
  • Po druhé světové válce vystudoval filosofii na Masarykově universitě.
  • Od roku 1948 pracoval jako kulturní referent deníku Rovnost, odkud přešel do literární redakce rozhlasu v Brně a do redakce časopisu Host do domu. 
  • V roce 1969 byl Host do domu zakázán a J. Skácel jako jeho šéfredaktor nesměl publikovat.
  • V této době publikoval v samizdatu a exilové literatuře.
 
  • Kolik příležitostí má růže
  • Co zbylo z anděla
  • Hodina mezi psem a vlkem
  • Smuténka
4) Šedesátá léta
 
  • V podstatě neexistuje žádná oficiální literární skupina.
  • Almanach Mladé víno – Ivan Wernisch, Petr Kabeš, Pavel Šrut – experimenty s literaturou.
  • Beat generation
 

Václav Hrabě (1940 – 1965)

  • Na střední školu chodil v Hořovicích, studoval český jazyk a dějepis na Vysoké škole pedagogické v Praze.
  • Střídal zaměstnání: pracoval jako pomocný dělník, vychovatel na učňovském internátě, knihovník v Městské lidové knihovně a také jako lektor poezie v časopise Tvář.
  • Jeho tvorba úzce souvisela s jazzovou a bluesovou hudbou.
  • Osobně se setkal s americkým básníkem Allenem Ginsbergem a napsal s ním rozhovor.
  • Tragicky zemřel v necelých pětadvaceti letech, když se nešťastnou náhodou otrávil oxidem uhelnatým.
 

 

  • Stoptime
  • Blues pro bláznivou holku

5) "Písničkáři"

  • Písničkáři = autoři, kteří si sami píšou texty, zhudebňují je a doprovázejí svůj zpěv hraním např. na kytaru.
  • Protestsongy – texty, které protestují proti režimu.
 
  • Josef Kainar – Stříhali dohola malého chlapečka
  • Jiří Suchý – Klokočí, Pro kočku
  • Jaromír Nohavica, Karel Plíhal, Tomáš Klus…
Karel Kryl (1944 – 1994)
 
  • Karel Kryl se narodil v rodině knihtiskařů, která vlastnila tiskárnu v Novém Jičíně.
  • Tiskárna byla v roce 1950 komunisty zlikvidována (tiskařské stroje byly před zraky Karla, jeho sourozenců a rodičů rozbity a odvezeny do šrotu).
  • Karel Kryl chtěl být zpočátku hrnčířem po pradědečkovi (absolvoval Keramickou školu v Bechyni), posléze se ale rozhodl věnovat hudbě a poezii.
  • Jeho první vydanou písní je Nevidomá dívka.
  • Jeho první deska byla vydána půl roku po invazi armád socialistických států v čele se Sovětským svazem, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
  • Odjel z Československa 1969 na písničkářský festival v západoněmeckém hradě Waldecku.
  • Po dvou týdnech se rozhodl podat si žádost o politický azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let.
  • Počátky života v exilu pro Karla nebyly lehké.
  • Cítil se osamocený, ztracený v cizí kultuře s cizím jazykem.
  • Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy.
  • Podílel se na sportovních a hudebních pořadech.
  • Psal básně, písně a knihy.
  • Nepožádal o německé občanství, protože by přišel o československé a toho se nevzdal po celý exil.
  • Po roce 1989 se vrátil do Československa, ale byl zklamán politickým vývojem.
  • Zemřel náhle na srdeční příhodu v Mnichově.
 
  • Kníška Karla Kryla
  • texty Bratříčku, zavírej vrátka, Morituri te salutant, Veličenstvo kat…
6) Samizdatová a exilová poezie
 
  • Autoři, kteří nemohli oficiálně publikovat.
  • Český underground - skryté, neoficiální až ilegální hnutí, kulturní, hudební a umělecká hnutí, subkultury a kontrakultury vymaňující se z hlavního proudu.
 
  • Plastic people of the Universe 
  • Ilegální skupina, představitelé českého hudebního undergroundu.
  • Scházeli se tajně v bytech či na soukromých oslavách, měnilo se složení kapely, členové byli často vězněni.
  • Duchovním otcem byl Ivan Martin „Magor“ Jirous, texty psal Egon Bondy.

 

Ivan Martin „Magor“ Jirous (1944-2011)

  • Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale pracoval jako stavební dělník a topič.
  • Za svou organizátorskou a uměleckou činnost, kterou provozoval navzdory totalitní cenzuře, byl pětkrát trestán soudem k trestu odnětí svobody
  • Odseděl si celkem 8,5 roku.
 
  • Mládí nevykouřené
  • Magor dětem
  • Magorovy labutí písně
Egon Bondy (1930-2007)
 
  • Vlastním jménem Zbyněk Fišer.
  • Psal texty kapely PPU, nezaměstnaný, vězení, pokus o emigraci do Rakouska.
  • Vystudoval na FFUK psychologii a filosofii.
  • Po roce 1989 odešel do Bratislavy, kde učil na univerzitě.
 
  • Deník dívky, která hledá Egona Bondyho
  • Totální realismus
  • Pražský život
J. H. Krchovský (1960)
 
  • Vlastním jménem Jiří Hásek.
  • Žije v Brně a v Praze.
  • Skupina Krch – off band, autor textů.
  • V současné době jeden z nejprodávanějších autorů.
 
  • Noci, po nichž nepřichází ráno
  • Mé lebky stín
Jáchym Topol (1962)
 
  • Pochází ze spisovatelské rodiny, syn spisovatele – dramatika Josefa Topola.
  • Bratr Filip Topol – spolu hrají v kapele Psí vojáci, pro které píše texty.
  • Redaktor časopisu Revolver Revue, Respekt.
 
  • Sestra – román zobrazující Československo 80. let – narkomanie a rasismus
  • Miluju tě k zbláznění – básnická sbírka
 
 
 
 
 
 

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem