Baroko v české literatuře
Co musíte znát?
- Baroko = perla nepravidelného tvaru, perlový šperk.
- Období: konec 16. století – pol. 18. století.
- Ve středu zájmu je Bůh, převažuje náboženská literatura, kontrasty (Bůh x člověk).
- Nesprávně používán název „období úpadku“ – toto období bylo velmi problematické, nelze je zjednodušovat.
- Baroko vystřídalo renesanci a humanismus a znovu svět uvrhlo do hluboké víry v Boha.
- Zájem o člověka byl nahrazen náboženským přesvědčením, do kontrastu byl dáván pozemský a posmrtný život (pozemský život = utrpení, posmrtný život = vykoupení).
- Příchod baroka je spojen s politickými a společenskými změnami po porážce stavovského povstání roku 1620.
- (1620 – bitva na Bílé hoře, 1621 – poprava českých pánů na Staroměstském náměstí, 1627 – Obnovené zřízení zemské – zrovnoprávnění češtiny s němčinou, rekatolizace).
- Protože většina vzdělanců se hlásila k jiným než katolickým církvím, byli mnozí nuceni emigrovat.
- Po emigraci většiny dobrých autorů vznikly dva proudy českého písemnictví: domácí a exilová.
- Česká domácí literatura se stala díky odchodu většiny vzdělanců do zahraničí nástrojem rekatolizace (nucení konvertovat ke katolické víře).
- Nebylo tomu jinak ani u jiných druhů umění (malířství, sochařství, architektura…).
- Rekatolizační snahy, které ztělesňoval jezuitský řád, vyvrcholily v první třetině 18. století.
- Roku 1729 proběhlo okázalé svatořečení Jan Nepomuckého.
- V téže době dokončil Antonín Koniáš (1691-1760) soupis náboženský „nepřístupné“ literatury Libri prohibity – zakázané knihy.
- Literární tvorba byla nepříznivě ovlivněna oslabeným postavením češtiny, která postupně ustupovala němčině.
- Plně barokní charakter dostalo písemnictví asi v polovině 17. století.
- Převládala náboženská a naučná tvorba.
- Literární dění výrazně ovlivnili kněží, zejména z řad jezuitů.
- V domácí literatuře se vedle oficiálních proudů rozvíjela i tvorba lidová a pololidová.
A) Domácí tvorba
Adam Michna z Otradovic (1600-1676)
- Byl varhaník, skladatel v jižních Čechách.
- Česká mariánská muzika, Loutna česká, Svatoroční muzika – obsahují píseň Chtíc, aby spal = vánoční ukolébavka.
Bedřich Bridel (1619-1680)
- Jezuita, založil tiskárnu v Klementinu, zemřel na mor, když ošetřoval nakažené.
- Co Bůh? Člověk? – skladba, která porovnává Boha a člověka.
- Boha vyzdvihuje, člověka shazuje, založeno na kontrastech.
Felix Kadlinský (1613-1675)
- Byl autor tzv. alamódové poezie (kopírující ve světě módní trendy v poezii).
- Zdoroslavíček v kratochvilném hájíčku postavený
Václav Jan Rosa (1630-1689)
- Byl zastánce tzv. purismu = tj. nahrazování slov německého původu za slova česká.
- Napsal dílo Čechořečnost, které se stalo vzorem pro další puristy.
Bohuslav Balbín (1621-1688)
- Pocházel ze 6 dětí, byl velmi nemocný, matka ho zaslíbila Bohu, stal se tedy knězem a vstoupil k jezuitům.
- Převracel lidi na katolickou víru, byl prý velmi přesvědčivý.
- Uvědomoval si, jaké nebezpečí hrozí češtině ze strany Habsburků a němčiny, sbíral staré české knihy, zachraňoval je před zabavením.
- Učil na gymnáziu, ale byl odvolán.
- Uchýlil se do kláštera, kde psal.
- Po prvním záchvatu mrtvice ochrnul na pravou stranu těla a musel psát levou rukou.
- Po druhém záchvatu mrtvice ochrnul celý.
- Rozmanitosti z historie království českého
- Výtah z dějin českých
- Na zhoršující postavení češtiny poukazuje v Obraně jazyky slovanského, obzvláště českého, která byla zabavena cenzurou a mohla vyjít až o 100 let později zásluhou Františka Martina Pelcla (českého obrozence, který za to, že Obranu vydal, šel na pár dní do vězení).
B) Exilová tvorba
- Z exilových spisovatelů se do obecného povědomí zapsali ti, kteří vycházeli z tradic humanistického dějepisectví.
- V Polsku působil Pavel Stránský ze Zap (1583-1657), jenž vydal latinsky psané dílo O státě českém.
- Pavel Skále ze Zhoře (1583-1640) pracoval na desetisvazkové Historii církevní, psané česky. Práce však zůstala jen v rukopise.
- Nejvýznamnější z exilových autorů se stal „učitel národů“ Jan Amos Komenský.
- Literární baroko bylo u nás dlouho zavrhováno.
- Dnes je zřejmé, že nepředstavuje jen období úpadku, ale zrodila se v něm i díla vysoké umělecké kvality.
- Mylně se této době přezdívá doba „temna“ (podle románu Aloise Jiráska).
Jan Amos Komenský (1592 – 1670)
- Narodil se v Nivnici, Uherském Brodě, Komně… Nevíme přesně.
- Studoval na škole v Přerově, později na univerzitě v Herbornu.
- Emigrace do polského Lešna, potom do Švédska, Holandska (Amsterodam).
- Byl biskupem Jednoty bratrské.
- Rektor a učitel na univerzitách celého světa.
- 3krát ženatý, první žena zemřela i s dvěma jejich dětmi na mor.
- Při požáru v Lešně přišel o řadu svých děl – obrovská ztráta.
- Zemřel v Holandsku, pohřben je v Naardenu.
- Byl tvůrcem školství, a to nejen u nás.
- Poprvé definoval pojmy: školní rok, školní týden, prázdniny.
- Rozděloval děti podle věku, nadání.
- Velký důraz na předškolní výchovu a výuku cizích jazyků.
- Měl obrovské požadavky na schopnosti učitele.
Didaktická díla:
- Informatorium školy mateřské – 0-6 let, předškolní vzdělávání, důležitá je funkce a fungování rodiny.
- Brána jazyků otevřená – Výuka jazyků, odmítá suchý dril slovíček nazpaměť.
- Didactica magna (Velká didaktika) – Shrnuje veškeré Komenského názory na výuku, kolik lidí má být ve třídě, jak má být složen rozvrh hodin…
- Schola ludus (Škola hrou) – Výuka formou hry, využití divadla, učitel = herec.
- Orbis pictus (Svět v obrazech)
- Česká didaktika
Ostatní díla:
- Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – Závěť církve, která je odsouzena k zániku, Komenský byl členem Jednoty Bratrské.
- Labyrint světa a ráj srdce – 2 části, Labyrint světa = Poutník prochází městem v doprovodu Mámení a Všezvěda Všudybuda, má nasazeny brýle, vidí reálný svět, vize světa jako labyrintu, Ráj srdce = filozofické otázky o životě a smrti.
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem